Výška sochy i celková výška reaktoru dosahují 30 metrů.
Temelínský reaktor je opravdu pěkné a velké zařízení. Jeho celková výška, skládající se z výšky tlakové nádoby s půlkulovou pokličkou a výšky horní trubkovité části s pohony regulačních tyčí, dosahuje až 30 metrů. Kdybychom jej postavili uvnitř svatovítské katedrály na Pražském hradě, zůstala by nahoře u stropu jenom asi třímetrová rezerva. Pro představu můžeme rozměry reaktoru porovnat i s jinými monumenty. Je například vysoký jako nejslavnější brazilská socha Krista Spasitele vzhlížející na Rio de Janeiro.
Výška sochy i celková výška reaktoru dosahují 30 metrů.
Samotná tlaková nádoba reaktoru (postavený válec) je dvakrát vyšší než žirafa (kolem 11 m), což značně komplikuje její dopravu. Průměr nádoby je přibližně 4,5 metru, pro srovnání je to asi jako průměr domácího kruhového bazénu nebo větší trampolíny. Jednou z nejsložitějších operací při výstavbě jaderné elektrárny je právě instalace velké nádoby reaktoru na jeho místo. Tloušťka stěny ocelové nádoby je porovnatelná s šířkou pneumatiky osobního auta. Z vnitřní, vodní strany je celá nádoba opatřena navařenou vrstvou nerezavějící oceli, tlustou asi jako školní tužka.
Tak obrovská nádoba z oceli musí mít samozřejmě i úctyhodnou hmotnost. Ano, je to přes 300 tun. Pro bližší představu – stejnou váhu by měla například olověná krychle o hraně 3 m nebo betonová s délkou hrany 5 m. Z technického světa se k podobné hmotnosti, jakou má jediná prázdná tlaková nádoba reaktoru, blíží vzletová hmotnost plně naloženého dopravního Boeingu 747. Hmotnost celého reaktoru (bez vody) je pak ještě 2,5krát větší než hmotnost nádoby. Osazení reaktoru v železobetonové desce budovy reaktorovny proto musí být dostatečně pevné, aby po celou dobu životnosti elektrárny spolehlivě uneslo váhu srovnatelnou s váhou 20 plně naložených kamionů s návěsem.
Plně naložený Boeing 747 má hmotnost prázdné tlakové nádoby reaktoru
Další zařízení primárního okruhu jsou s reaktorovou nádobou spojena pomocí několika větví potrubí. Nerezové tlakové roury mají (v Temelíně) tak jeden metr v průměru (asi jako průměr kola autobusu) a protéká jimi nepředstavitelné množství 25 m3 chladicí vody každou sekundu. Stejně velkého průtoku vody by dosáhlo 700 hasičských stříkaček nebo 1 000 současně stříkajících bazénových protiproudů. Mimochodem, když jsme u těch bazénů, voda z jednoho 25metrového plaveckého bazénu by stačila na naplnění dvou primárních okruhů s reaktory VVER 1000 – takže vlastně celé temelínské elektrárny.