V areálu temelínské elektrárny se nachází speciální budova pomocných provozů, která zajišťuje z hlediska paliva a odpadů různé vstupně výstupní funkce společně pro oba hlavní výrobní bloky. Pracuje se v ní s radioaktivními materiály, a proto patří k přísně střeženým objektům elektrárny. Činnosti v budově pomocných provozů mají vliv na jadernou bezpečnost a z radiačního hlediska patří do kontrolovaného pásma.
Budova se nachází hned vedle výrobních bloků a dělí se na tři samostatné objekty.
Vlevo od hlavních výrobních bloků temelínské elektrárny se nachází společná budova aktivních pomocných provozů
První objekt slouží ke skladování čerstvého paliva a jsou v něm umístěny i speciální dílny, ve kterých se provádějí opravy technologického zařízení primárního okruhu.
Masivní ocelové dveře do prostor skladu čerstvého jaderného paliva
Sklad čerstvého jaderného paliva je prvním místem v elektrárně, kde je čerstvé palivo uloženo předtím, než je zavezeno do aktivní zóny reaktoru. Palivové soubory jsou od výrobce do elektrárny dopravovány prostřednictvím různých druhů dopravy (od letadla, přes nákladní auta, až po železnici) v speciálních transportních kontejnerech (pouzdrech pro 4 palivové kazety). Kontejner chrání palivo před vnějšími vlivy a zajišťuje jeho neporušenost při transportu za všech okolností. Po vyzvednutí kontejneru do skladu a otevření je čerstvé palivo zkontrolováno a uloženo do speciálních zásobníků. Radioaktivita čerstvého paliva jen nepatrně převyšuje pozadí, palivo neprodukuje měřitelné zbytkové teplo, takže z hlediska manipulace s ním není nutné přijímat žádné striktní omezení. Nebezpečným se palivo stává až po jeho použití v reaktoru, když v něm nějakou dobu probíhá řetězová štěpná reakce.
Transportní kontejnery na 4 ks nových palivových souborů jsou uloženy ve skladu čerstvého paliva v Dukovanech.
Každý palivový soubor je ve skladu důkladně zkontrolován a uložen do mřížky, kde čeká na zavezení do jednoho ze čtyř reaktorů dukovanské elektrárny
Čerstvé jaderné palivo je poměrně drahá, strategická komodita, která je pod neustálým dohledem mezinárodních organizací. Elektrárna Temelín každoročně kupuje pro svůj provoz asi 80 palivových souborů, ale přibližně dvojnásobný počet souborů si drží i jako stálou rezervu na dva roky provozu elektrárny. Podobná minimální dvouletá zásoba paliva platí i pro dukovanskou elektrárnu.
V prvním objektu budovy aktivních pomocných provozů jsou kromě skladu paliva i dílny pro opravy zařízení, nacházejících se v kontrolovaném pásmu. Zařízení, která přišla do styku s aktivními médii nebo radioaktivními materiály se samozřejmě nesmí vynášet mimo kontrolované pásmo a veškeré manipulace a opravy musí probíhat uvnitř. Všechny činnosti v dílnách jsou prováděny s důrazem na radiační bezpečnost a důsledné oddělení aktivních nebo aktivovaných částí zařízení od životního prostředí.
Druhý objekt budovy aktivních pomocných provozů slouží jako vstupní brána do všech prostor kontrolovaného pásma (KP). Jak již název napovídá, kontrolované pásmo je oddělený prostor v jaderné elektrárně, podléhající přísné kontrole, aby se potenciální radioaktivní látky nedostaly mimo tento prostor.
Systém hygienické smyčky se skládá ze dvou šaten – jedné na straně obecných prostor elektrárny, druhé v kontrolovaném pásmu. Zaměstnanci, pracovníci i případní návštěvníci musí v první, „čisté“ šatně odložit svůj oděv, přejít do druhé, „nečisté“ šatny, obléct si žlutou kombinézu, vzít si boty, ochranné pomůcky a osobní dozimetr a až potom mohou vstoupit do kontrolovaného pásma a pracovat v něm. Při opouštění KP procházejí hygienickou smyčkou v opačném směru a nakonec se opět převléknou do vlastního oblečení. Při výstupu z kontrolovaného pásma musí ale každý projít dvojím měřením povrchové kontaminace. Prvním měřením, před vstupem do nečisté šatny, se kontroluje možná kontaminace oblečení, druhým měřením, při přechodu do čisté šatny, se zjišťuje případná kontaminace povrchu těla. Aby kdokoliv opustil kontrolované pásmo, musí být kontrola kontaminace negativní.
V prostoru nečisté šatny si musí zaměstnanci vybrat žluté oblečení, určené pro práci v kontrolovaném pásmu, a kompletně se do něj převléknout.
Radiochemická laboratoř nacházející se v druhém objektu budovy aktivních pomocných provozů zajišťuje běžný provoz elektrárny. Je vybavena zařízením pro kvalitativní a kvantitativní analýzy obsahu radionuklidů v médiích primárního i sekundárního okruhu nebo v pomocných systémech. Napomáhá procesu řízení chemických režimů bloků a provádí radiochemické analýzy různých radioaktivních kapalin i odpadních vod vypouštěných z elektrárny.
Dozorna radiační kontroly je místo v budově aktivních pomocných provozů s trvalou obsluhou. Na informační panely a obrazovky dozorny jsou vyvedeny signály radiačních čidel ze všech provozních prostorů elektrárny. Monitorovací systém zabezpečuje nepřetržitou informovanost o radiační situaci i o zajištění radiační ochrany v elektrárně. Dále zajišťuje monitorování radiační situace v okolí elektrárny a kontrolu kapalných a plynných výpustí.
Pracovníci radiační kontroly provádějí zjišťování možné kontaminace prostorů, povrchů přístrojů a zařízení prostřednictvím hygienické smyčky i osob, které pracují v kontrolovaném pásmu. Taktéž spravují a vyhodnocují databázi individuálních dávkových příkonů zaměstnanců a dodavatelů na základě registrovaných dat osobních dozimetrů. Ten si musí každý pracovník vyzvednout a aktivovat (zapnout) před vstupem do kontrolovaného pásma a odevzdat po skončení prací při jeho opuštění.
Třetí a největší objekt budovy aktivních provozů obsahuje technologické systémy na speciální čištění radioaktivních vod, systémy na skladování a zpracování kapalných a pevných radioaktivních odpadů.
Technologický systém čištění kapalných radioaktivních médií, přicházejících z obou reaktorových bloků, umožňuje zpracovávat větší objemy provozních a odpadních vod na zahuštěný radioaktivní koncentrát a čistý kondenzát – přečištěné médium (většinou vodu), které se může opětovně použít v technologických procesech.
Při zpracování radioaktivních odpadů v BAPP vznikají plynné látky, které jsou po důkladném pročištění vypouštěny ventilačním komínem do ovzduší.
Výsledkem přečištění na odparce je koncentrovaný zbytek obsahující radioaktivní látky, uložený ve skladovacích nádržích. Další nádrže slouží pro shromažďování a skladování sorbentů z filtračních stanic. Tyto kapalné radioaktivní odpady je nutné periodicky zpracovat do pevné formy, aby se snadněji ukládaly do úložiště. V Jaderné elektrárně Temelín, stejně jako v Dukovanech, je pro tento účel zvolena technologie fixace do bitumenu (speciální „asfalt“). Proces bitumenace je jednoduchý. Radioaktivní koncentráty jsou spolu s bitumenem nanášeny na vnitřní horký povrch filmové rotorové odparky, přičemž se zbytková voda odpaří a homogenní směs bitumenu odtéká spodem do připravených 200litrových sudů. Po vychladnutí a uzavření jsou sudy s pevnými RAO připraveny na transport do povrchového úložiště.
Technologie bitumenačních linek je až na pár detailů stejná pro Temelín i Dukovany. Dukovanská elektrárna má dvě budovy aktivních pomocných provozů a asi desetinásobnou skladovací kapacitu pro ukládání radioaktivních odpadů ve srovnání s Temelínem.
V rámci zpracování RAO se v BAPP shromažďují a dočasně ukládají i pevné radioaktivní odpady z hlavních výrobních bloků nebo jiných míst kontrolovaného pásma. Zaevidované kusy se třídí, dále fragmentují na menší části a ukládají do připravených míst. Technologie lisování nebo spalování RAO v elektrárnách nejsou, proto je provozovatel podle potřeby objednává a provádí externě v zahraničí.