Vodní cesta z Prahy k nynější Slapské přehradě byla využívána již od 16. století pro dopravní i výletní lodě. Počátkem 20. století byl záměr splavnění Vltavy pro lodě do výtlaku 1 000 tun z Prahy až do Českých Budějovic a tomu odpovídají i rozměry plavebních komor ve Štěchovicích, nacházejících se na 84 říčním kilometru. Obě mají šířku 12 metrů, jsou situované na pravém břehu za sebou a jsou vysunuté od hráze směrem do dolní vody. Délka malé plavební komory je 40 m, ta větší je dlouhá 118,4 m. Evropským unikátem jsou vzhledem ke své výšce vzpěrná vrata plavebních komor, umožňující plavidlům překonávat maximální rozdíl hladin 19,1 m.
Otevřená dolní vrata plavební komory ve Štěchovicích
Štěchovické zdymadlo je bohužel poslední, které provoz velkých lodí umožňuje. Původní záměr splavnění Vltavy byl totiž po 2. světové válce přehodnocen a dále se na Vltavě stavěly jen vysoké přehrady pro energetické využití bez odpovídajících plavebních komor. Dnes se úsek Vltavy z Prahy po Slapskou přehradu využívá především pro rekreační a osobní dopravu.